Karel Čapek

podle knihy Pátečníci na fotografiích Karla Čapka, 2023

Karel Čapek 1890 - 1938

novinář, spisovatel a dramatik
vystudoval estetiku, dějiny umění a filozofii na FF UK (1915)
v době studií se v Berlíně a Paříži věnoval germanistice a anglistice
byl hmotně zajištěn rodinnou rentou
nebyl odveden do války, ale během ní pracoval jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského v Chýších (1917) a krátce pracoval v knihovně Muzea Království českého.
vydal práci Pragmatismus čili Filosofie praktického života (1918)
1917 - 1921 byl redaktorem národnědemokratických Národních listů
1921 - 1938 se podílel na vzestupu prestižních Lidových novin
zůstal novinářem i poté, co ho příjem z literární činnosti existenčně zabezpečil
1921 - 1923 byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla v Praze
od roku 1920 prožíval komplikovaný vztah s herečkou Olgou Scheinpflugovou, od roku 1935 jsou manželé
trpěl onemocněním páteře Bechtěrevovou nemocí

Jednodušší rozdělení a souhrn Čapkovy tvorby naleznete ve videu https://www.youtube.com/watch?v=U6nj3jkFpoQ

Časopisecky publikoval již od dob gymnaziálních studií. Přispěl do Almanachu 1914. Knižně debutoval s bratrem Josefem Zářivé hlubiny a jiné prózy, 1916, s nímž napsal další prozaické (Krakonošova zahrada, 1918) a dramatické práce (Ze života hmyzu, 1921, Adam Stvořitel, 1927). Na samotnou knižní prozaickou prvotinu (Boží muka, 1917) navázal řadou dramat, mj. Loupežník, Věc Makropulos z 20. let a ve 30. letech protiválečnými Bílou nemocí a Matkou. V próze následovaly mj. cestopis Anglické listy, román Krakatit, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, cyklus fejetonů Zahradníkův rok, soubor esejů Marsyas čili na okraj literatury, Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, soubor O věcech obecných čili Zoon politikon, romány Válka s mloky, První parta či nedokončený Život a dílo skladatele Foltýna. Aktuálním jazykem přeložil Francouzskou poezii nové doby (1920) a psal pro film. V rámci rozsáhlých Spisů Karla Čapka byly vydány i soubory jeho prací z vysoké školy, publicistiky nebo korespondence.

Ustavujícím prvkem jeho konzistentního filozofického postoje byl humanismus. "Vychází z ideje plurality lidské osobnosti a z toho, že člověk je základním měřítkem všech hodnot, věcí, jevů a procestů. Čapkův člověk je aktivní subjekt, činorodá bytost, spolupracující s ostatními lidmi, charakterizuje ho nikoli titanismus a radikalismus, ale drobná každodenní práce. Odmítá život spojený s kolektivitou, klade proti tomu důraz na život, osobní vztahy mezi lidmi postavené na soucitu, lásce, důvěře, naději a pospolitosti. Individualita se neztrácí, i když je podřizována obecně lidskému." (Zouhar, Jan: Karel Čapek, s. 80)

Čapek věnoval pozornost kulturnímu a veřejnému životu české, respektive československé společnosti a angažovaně se na něm podílel. Stal se prvním předsedou domácího PEN klubu (1925 - 1933). Tato aktivita ho přivedla do úzkých styků s první hlavou státu. Vzešly z nich nejen populární životopis a přehled názorů Hovory s T. G. Masarykem (od roku 1928, souborně 1936), ale Masarykovy myšlenky ovlivnily Čapkovu uměleckou tvorbu v podobě románů Hordubal, Povětroň a Obyčejný život (1933 - 1934).
Vymezil se vůči komunismu a fašismu, zastával demokratické, liberální a sociální hodnoty. Deprimovala ho mezinárodní i domácí likvidace parlamentní republiky od podzimu 1938, jako její tvář byl vystaven nenávistné kampani.